Chybí nám Letiště Edvarda Beneše

Chybí nám Letiště Edvarda Beneše Málokdo si všiml, že 28. května bylo výročí narození prezidenta Edvarda Beneše. Narodil se v roce 1884 a byl druhým československým prezidentem. Profesor Masaryk byl sice prezidentem osvoboditelem, měl lví zásluhu za vznik Československa, ale Beneš v letech 1935-1948 vedl vládu v tom nejhorším, či spíše nejproblematičtějším období československých dějin. Vydržel a musel vyřešit, a na zoufalých kompromisech držet, politickou reprezentaci státu. Nechápu, proč není právě po něm pojmenováno například ruzyňské letiště. Toto letiště hyzdí název rozporuplného nekompetentního a naivisticky žvatlajícího Václava Havla. Všichni politici na západ od chebských hospod ho měli rádi, protože nekriticky pochleboval západní politice ekonomicky profitující na našem postrevolučním naivismu. Myslím, že jediné, v čem Havel skutečně proslul, bylo jeho povídání o »humanitárním bombardování«. Beneš naproti tomu byl jedním z vůdců prvního československého odboje a hlavním představitelem československého odboje během druhé světové války. Některé mediální a politické hysterické nuly vyčítají prezidentovi Benešovi právní normy nazývané se souhrnným a nepřesným pojmem »Benešovy dekrety«. Vyvolávají pocit, že to jsou jakási neomezená práva monarchy a jeho pár sluhů. Ve skutečnosti jde o zhruba 150 právních norem, vydaných v letech 1940-1945 prezidentem republiky v exilu a po návratu do vlasti. Dekrety představovaly formu náhradní zákonodárné činnosti v době ústavní nouze, kdy nemohly působit řádně zvolené ústavní orgány. Na přípravě dekretů se podílela exilová vláda a Státní rada. Potom zpětně musel nový poválečný svobodný parlament dodatečně dekrety schválit. Tyto dekrety jsou základem právní jistoty našeho státu. Beneš se zasloužil o stát. Zaslouží si, určitě víc než Havel, aby po něm bylo ruzyňské letiště pojmenováno. Jaroslav DOUBRAVA, senátor, člen klubu KSČM, SPOZ a Severočech