pátek 5. září 2014

Sankce povedou jen k ohrožení Evropy

Ukrajina v NATO = válka v Evropě. Demonstrace iniciativ konaná před Úřadem vlády ČR 3. září 2014. FOTO – Haló noviny/Radovan RYBÁK Sankce povedou jen k ohrožení Evropy K velmi napjaté mezinárodní situaci se vyslovili představitelé občanských iniciativ usilujících o mírové řešení sporů mezi národy, a také mluvčí Spojenectví Práce a Solidarity (SPaS). Jejich apel zní jednohlasně: »ne« válce a sankcím, »ano« diplomacii a jednání. SPaS ústy Ilony Švihlíkové, Jana Kavana a Milana Neuberta ocenilo současný postoj premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), jenž si vyhradil právo na připomínky k návrhu Evropské komise na další kolo sankcí vůči Ruské federaci. »Historické zkušenosti z uplatňování sankcí proti Kubě, bývalé Jugoslávii, JAR, Iráku nebo Íránu prokazují, že sankce jsou buď neúčinné, nebo dokonce kontraproduktivní,« jsou přesvědčeni mluvčí s tím, že ani irácký diktátor Saddám Husajn nebyl ohrožen přísnými sankcemi, které na něj byly uvaleny, a »proto tzv. koalice ochotných vedených USA přikročila k vojenské invazi«. A dnes jsme svědky »katastrofických důsledků tehdejšího tragického rozhodnutí«. Sankce podle SPaS povedou jen ke zvýšení napětí, k většímu ohrožení bezpečnosti Evropy a k větším překážkám pro budoucí dohodu o potřebném politickém uspořádání Ukrajiny. Tuto zemi je, dle mluvčích, absurdní nutit k tomu, aby si vybrala mezi EU a Ruskou federací, když bude potřebovat ke svému přežití dobré vztahy s oběma stranami. Negativní dopad sankcí již pochopili představitelé Slovenska, Maďarska, Rakouska, Itálie, Finska či Kypru, připomínají. Stejně nebezpečné a eskalující je otevírání otázky členství Ukrajiny v NATO. »Jakékoliv přiblížení aliančních vojsk k ruským hranicím vytvoří nejnebezpečnější situaci od konce světové války,« varují mluvčí Spojenectví. Proto jsou jediným řešením diplomatická jednání za účasti představitelů EU, Ruské federace, kyjevské vlády i zástupců východoukrajinských povstalců, dojednání příměří a zahájení jednání o post-konfliktním státoprávním uspořádání, včetně federalizace Ukrajiny. Iniciativy se obrátily na premiéra Zástupci organizací jako Studenti proti válce, NE základnám, Nezávislá média, Strana demokratického socialismu či Hnutí za přímou demokracii vnímají současné rozdělení české společnosti a růst nenávisti mezi lidmi. Důvod spatřují také v neobjektivitě některých médií. »Mnoho lidí, kteří nemají další zdroje informací nebo je nehledají, už zcela podlehlo záměrné mediální masáži a propagandistické rétorice proti Rusku a Rusům... Viděli jsme, jak byly komentovány olympijské hry v Soči, uvědomujeme si geopolitické a ekonomické zájmy USA cíleně narušující soužití ve světě, viděli jsme ekonomicky nevýhodnou asociační smlouvu předloženou Ukrajině... Vnímáme zneužití Majdanu, hrůzy Oděsy, uctívání Bandery jako hrdiny, zatímco domobrana Donbasu je v našich médiích nazývána teroristy,« napsali v dopise, který byl předán do kanceláře předsedy vlády. Eskalace napětí může podle iniciativ vyústit až k záměrně vyprovokovaným střetům v ulicích našich měst a k porušení práva na bezpečí. Vedeny těmito obavami proto premiéra žádají, aby projednal tato rizika a nalezl způsob, jak jim čelit. »Jasné vymezení mantinelů - co je a co už není demokratické chování, zákaz všech uskupení, která sympatizují s fašismem a jeho nátlakovými až teroristickými metodami, jistě napomohou ke zklidnění situace v naší vlasti,« jsou přesvědčeny. Signatáři dopisu považují žádost ukrajinského prezidenta o vstup do NATO za nebezpečnou. Podobně nebezpečné by bylo podle nich i rozhodnutí o zbudování základny NATO s cizími vojsky na území ČR. »Je pro nás nesrozumitelné, čím je podloženo rozhodování orgánů EU,« napsali dále zástupci iniciativ premiérovi. »Byla svržena legitimní vláda Ukrajiny, ukrajinský parlament začal přijímat protiústavní kroky nerespektující národní menšinu, potlačují se některé politické strany, narůstá činnost fašistických i neonacistických skupin a v zemi operují soukromé armády, které rozhodně nehájí zájmy všech Ukrajinců. Představitelé EU, naši politici, jezdili na Majdan s požadavkem nepoužit sílu k řešení vnitrostátní situace. A dnes? Orgány EU podporují trestní výpravy vedoucí k beztrestnému zabíjení nevinných civilistů a k humanitární katastrofě!« Proto nesouhlasí s vybudováním cizí vojenské základny na území Ukrajiny, požadují vyslání humanitárního konvoje k trpícímu východoukrajinskému obyvatelstvu, a sdělili premiérovi i další své postoje, jež jsou uvedeny níže v plném znění. (mh) Vážený pan Bohuslav Sobotka předseda vlády ČR Nábřeží E. Beneše 4 118 01 Praha 1 – Malá Strana Vážený pane premiére, sdílíme Vaše pochyby o účinnosti sankční politiky EU proti Rusku. Jsme potěšeni, že tento Váš postoj zastávají nejen premiér SR Robert Fico, ale i další představitelé evropských států a jejich voliči. Jako zástupci níže podepsaných občanských iniciativ vnímáme, že česká společnost je v názoru na motivy, příčiny, eskalaci a řešení komplikovaných dějů na Ukrajině rozdělená. Důvod rozdělení společnosti spatřujeme zejména v neobjektivitě veřejnoprávních i komerčních médií, především pak ale ve zpravodajství ČT. Mnoho lidí, kteří nemají další zdroje informací nebo je nehledají, už zcela podlehlo záměrné mediální masáži a propagandistické rétorice proti Rusku a Rusům. Viděli jsme například, jak byly komentovány olympijské hry v Soči, uvědomujeme si geopolitické a ekonomické zájmy USA cíleně narušující soužití ve světě, viděli jsme ekonomicky nevýhodnou asociační smlouvu předloženou Ukrajině. Vnímáme nespokojenost Ukrajinců. Vnímáme Krym a sankce proti jeho obyvatelům. Vnímáme zneužití Majdanu. Vnímáme hrůzy Oděsy. Vnímáme uctívání Bandery jako hrdiny, zatímco domobrana Donbasu je v našich médiích nazývána teroristy. Tím se nenávist mezi politiky a názorovými skupinami přelévá z místa vzniku, tedy Ukrajiny, až do naší země. Je velmi znepokojující, že tato nenávist - podněcovaná bohužel i neobjektivními informacemi v ČT - rozděluje už i přátele a rodiny. Eskalace napětí může vyústit až k záměrně vyprovokovaným střetům v ulicích našich měst a k porušení práva na bezpečí. Proto Vás, pane premiére, žádáme, abyste ve vládě tato rizika projednali a nalezli způsob, jak jim předvídavě a srozumitelně čelit. Jasné vymezení mantinelů - co je a co už není demokratické chování, zákaz všech uskupení, která sympatizují s fašismem a jeho nátlakovými až teroristickými metodami, jistě napomohou ke zklidnění situace v naší vlasti. Jako státník opírající svou autoritu o výsledky svobodných voleb máte odpovědnost nejen za vnitrostátní politiku, ale současně i za hájení národních zájmů v EU a ve světě. Proto uvítáme - a všemi svými silami podpoříme - Váš oprávněný apel na ostatní evropské partnery v tom smyslu, že pokud nebudou vyšetřeni viníci zabíjení na Majdanu, viníci upalování lidí v Oděse, pachatelé sestřelení malajsijského letadla, lidé odpovědní za vznik humanitární katastrofy na jihovýchodní Ukrajině, nelze uplatňovat sankce vůči Ruské federaci. Tyto sankce zcela zbytečně a nespravedlivě prohlubují příkop mezi EU a RF. Žádost současného prezidenta Porošenka - představitele nejednotné země, kde probíhá občanská válka - o urychlený vstup Ukrajiny do NATO, je podle našeho názoru naprosto nerealistická, a navíc i nesmírně nebezpečná. Podobně nebezpečné by bylo i rozhodnutí o zbudování základny NATO s cizími vojsky v naší zemi. Na tom se shoduje většina obyvatel ČR, což vyplývá z průzkumů veřejného mínění i z debat na sociálních sítích. Je pro nás nesrozumitelné, čím je podloženo rozhodování orgánů EU. Protože my vidíme toto: byla svržena legitimní vláda Ukrajiny, ukrajinský parlament začal přijímat protiústavní kroky nerespektující národní menšinu, potlačují se některé politické strany, narůstá činnost fašistických i neonacistických skupin a v zemi operují soukromé armády, které rozhodně nehájí zájmy všech Ukrajinců. Představitelé EU, naši politici, jezdili na Majdan s požadavkem nepoužit sílu k řešení vnitrostátní situace. A dnes? Orgány EU podporují trestní výpravy vedoucí k beztrestnému zabíjení nevinných civilistů a k humanitární katastrofě! V rozporu s hodnotami, na nichž je oficiálně zbudována EU, podporují evropští politici prezidenta Porošenka, který je součástí krize vyvolané na Ukrajině, jednají s nacionalistickými a fašistickými silami typu Pravý sektor a strana Svobody. Avšak my, občané České republiky, se odmítáme vzdát odpovědnosti za další vývoj Evropské unie. Nebudeme podporovat žádné - ani skryté - tendence k fašismu, nacismu, a to ani na Ukrajině. Požadujeme, aby jejich existence byla v médiích sdělována. Odmítáme být spoluvinni za podporu ukrajinské armády, která zabíjí vlastní občany, ženy, děti a starce. Odmítáme vstup Ukrajiny do NATO. Nesouhlasíme s vybudováním cizí vojenské základny na území Ukrajiny. Odmítáme cizí vojenské základny v ČR. V závěru našeho otevřeného dopisu Vás žádáme: Prosazujte okamžité ukončení bojů, klid zbraní - a tím i zastavení zabíjení. Odmítněte na summitu NATO ve Walesu myšlenku jak na přijetí Ukrajiny do tohoto paktu, tak i použití sil NATO k řešení ukrajinské krize. Prosaďte, aby EU ke konfliktem postiženým částem Ukrajiny vyslala humanitární pomoc. Vážený pane premiére, i kdyby v České republice byla zatím jen menšina občanů, která sdílí naše postoje, respektujte prosím práva menšin v souladu s demokratickými principy a naše názory Evropské unii tlumočte. Studenti proti válce, Dana CHVALOVSKÁ NE základnám, Eva NOVOTNÁ Nezávislá média, Lenka PROCHÁZKOVÁ Strana demokratického socialismu, Milan NEUBERT Hnutí za přímou demokracii, Marek ŘEZANKA V Praze dne 3. září 2014 ---------------------------------------------------------------------- Stanovisko Spojenectví Práce a Solidarity (SPaS) k protiruským k sankcím: »NE« válce a sankcím, »ANO« diplomacii a jednání V napjaté situaci, kdy na východní Ukrajině denně umírají další lidé, včetně stovek nevinných civilistů, kdy místo diplomatického jednání o okamžitém příměří a o mírovém vyřešení daného konfliktu napětí stále eskaluje, haraší se zbraněmi a předkládají se stále přísnější sankce, chceme vyjádřit podporu současnému postoji premiéra Bohuslava Sobotky. Český premiér si vyhradil právo na připomínky vůči nejnovějšímu návrhu Evropské komise na další kolo protiruských sankcí a zdůraznil, že nechce roztáčet spirálu sankcí, které mohou ztížit nebo i znemožnit diplomatické řešení konfliktu. Česká pravice zcela nelogicky nazvala statečný postoj premiéra zbabělstvím a podporou politiky tzv. appeasementu. Pravicoví politici, podporovaní významnou částí sdělovacích prostředků, včetně ČT, odmítají vnímat skutečnost, že sankce neměly a nikdy nebudou mít žádný dopad na politiku Ruské federace. Historické zkušenosti z uplatňování sankcí proti Kubě, bývalé Jugoslávii, JAR, Iráku nebo Iránu prokazují, že sankce jsou buď neúčinné, nebo dokonce kontraproduktivní. Autoritativní režim Ruské federace je schopen ustát jakékoliv ekonomické sankce. Pokud by menší část obyvatel protestovala proti zhoršení jejich životní úrovně, tak je posílené represivní složky režimu snadno potlačí. Většina obyvatelstva se semkne kolem svého vedení, což dokazuje neustálý růst popularity prezidenta Putina. Dokonce ani irácký diktátor Saddám Husajn nebyl ohrožen přísnými sankcemi, které na něj byly uvaleny, a proto tzv. koalice ochotných vedených USA přikročila k vojenské invazi. Dnes jsme svědky katastrofických důsledků tehdejšího tragického rozhodnutí. I velký stát se může pod tlakem sankcí dostat do izolace, kdy pocit ohrožení povede k prudkému vzedmutí nacionalismu a k posílení represivního aparátu policie a armády. Sankce tedy povedou jen ke zvýšení napětí, k většímu ohrožení bezpečnosti Evropy a k větším překážkám pro budoucí dohodu o potřebném politickém uspořádání Ukrajiny, kterou je absurdní nutit, aby si vybrala mezi Evropskou unií a Ruskou federací. Ukrajina, která čelí obrovské ekonomické a politické krizi, bude ke svému přežití potřebovat dobré vztahy s oběma stranami. Negativní dopad současných ekonomických sankcí bude největší na ty členské státy Evropské unie, které mají významné obchodní vztahy s Ruskem, včetně České republiky. To již pochopili představitelé například Slovenska, Maďarska, Rakouska, Itálie, Finska či Kypru. Sankce však v žádném případě nemají nejmenší šanci změnit politiku ruské vlády. K eskalaci napětí v celém regionu mohou nepochybně přispět také snahy některých politiků otevírat otázku členství Ukrajiny v NATO. Jakékoliv přiblížení aliančních vojsk k ruským hranicím vytvoří nejnebezpečnější situaci od konce světové války. Jediným řešením je diplomatické jednání za účasti představitelů EU, Ruské federace, kyjevské vlády i zástupců východoukrajinských povstalců. Je nutné okamžitě dojednat příměří a zahájit seriozní jednání o post-konfliktním státoprávním uspořádání, včetně federalizace, která tak může zachovat územní celistvost státu a současně zajistit obyvatelům východní Ukrajiny významný podíl na rozhodování o kvalitě jejich životů. Jan KAVAN, Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, Milan NEUBERT, mluvčí SPaS V Praze dne 3. září 2014

Komentáře: 0:

Okomentovat

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]

<< Domovská stránka