Situace v českém vodárenství

Dobrý den, e-mailem z 16. 4. 2014 jste se obrátili na KSČM se žádostí o vyjádření názoru k problematice vodárenství. Situace v českém vodárenství je dnes v řadě směrů neutěšená. Především tam, kde došlo k privatizaci vodáren nebo k jejich dlouhodobému pronájmu soukromým subjektům, zpravidla za velmi nevýhodných podmínek pro příslušná města a odběratele vody. Zásadní otázkou je, jak z tohoto stavu ven. KSČM má za to, že odvětví vodovodů a kanalizací má svou podstatou společenský charakter a současně přirozený monopol. Má-li efektivně fungovat, musí být vesměs ve veřejném vlastnictví se zákazem privatizace i pronajímání, pokud zásobuje obyvatelstvo i hospodářství. Právní formou by měla být veřejně prospěšná společnost, nikoliv společnost akciová či jiná orientovaná na zisk. Výjimkou může být soukromý vodovod pro určitý soukromý podnik. Převedením podniků VaK do kategorie veřejně prospěšná společnost by se zásadně zmenšily problémy regulace cen vodného a stočného i zajišťování nezbytných investic do vodáren, vodovodů, kanalizací a komunálních čistíren odpadních vod, KSČM vždy odmítala privatizaci vodáren jako velice škodlivou z mnoha důvodů. Pokud je nám známo, komunističtí zastupitelé vždy hlasovali proti privatizaci vodárenského majetku v zastupitelstvech příslušných měst i proti jeho nevýhodnému a často i dlouhodobému pronájmu soukromým subjektům. Jak ukazují dosavadní zkušenosti, soukromé vlastnictví v podnicích VaK pro tyto podniky znamená, že soukromý kapitál z odvětví odčerpává vytvořené zdroje a odmítá do něj investovat nezbytné peníze. K tomu lze zmínit i tu skutečnost, že k předávání nově vytvořeného vodárenského majetku ze strany měst a obcí těmto soukromým subjektům docházelo zadarmo či za babku. Dlouhodobé smlouvy o pronájmu soukromým subjektům stejně jako soukromé vlastnictví podniků VaK prakticky vylučuje reálnost dotací z EU, čímž zásadně zvyšuje požadavky na veřejné rozpočty i tlak na růst cen vodného a stočného. Vodné a stočné se za těchto okolností dál rychle zvyšuje, přestože jeho cena pro chudé vrstvy obyvatel je už dnes neúnosná. Soukromé vlastnictví podniků VaK také vážně stěžuje až znemožňuje uplatnění sociálních a ekologických aspektů, např. poskytování nižších cen vodného a stočného těm, kteří mají nízkou spotřebu vody. Praktický postup při řešení současných problémů musí vycházet v prvé řadě z toho předpokladu, že stávající nevýhodné nájemní smlouvy se soukromými subjekty je nutné co nejrychleji ukončit. Bez zásadní změny v legislativě to ale s výjimkou jejich vypršení nepůjde ani rychle, ani hladce, a už vůbec ne za přijatelných podmínek. Patrně se nevyhneme ani zpětnému výkupu podniků VaK, které byly v minulosti zprivatizovány, do veřejného vlastnictví uživatelů jejich služeb. K tomu je ale nutná politická vůle, která v ČR není. Podle názoru KSČM je nutné ustavit regulátora podniků VaK. Je třeba ale vidět, že pokud bude fungovat tak jako jiní regulátoři (Úřad pro kontrolu hospodářské soutěže, Energetický regulační úřad), mnoho se v neutěšené praxi podniků VaK nezmění. Kde to vlastnická struktura a nájemní smlouvy podniků VaK umožňují, musí veřejné subjekty důsledně uplatňovat svou řídící a kontrolní úlohu. Na místě je i otázka regulace cen vody, ale v daném kontextu není tím hlavním problémem. Cena vodného a stočného musí být i nadále věcně usměrňovaná, ale efektivně se tak dá dělat jen v podmínkách veřejného vlastnictví podniků VaK. JUDr. Vojtěch Filip, předseda ÚV KSČM