Josef ŠULC: Elektronizace je pro kapitalismus smrtelný jed

Zleva William Shockley, John Bardeen a Walter Brattain v roce 1947 v Bellových závodech. ILUSTRAČNÍ FOTO - internet

Elektronizace je pro kapitalismus smrtelný jed

Když 16. prosince 1947 pánové W. Shockley, J. Bardeen a W. Brattain v Bellových laboratořích v USA zhotovili primitivní tranzistor, asi je ani nenapadlo, že vynález této elektronické součástky ovlivní civilizační proces člověka podobně, jako ovládnutí ohně.

Polovodičový tranzistor a dioda jsou základní součástky pro výrobu produktů elektroniky, které vytváří principiálně nové prostředí pro život lidí na celém světě. Proces elektronizace společnosti sice probíhá s různou intenzitou v závislosti na stupni hospodářského rozvoje konkrétní země, ale týká se prakticky všech obyvatel planety.

*  *  *

Výrobní odvětví elektroniky vzniklo ve 20. století a materializuje poznatky přírodních věd, které se v 19. století osvobodily od církevních dogmat. Ve druhé světové válce se staly produkty elektroniky stejně významnou zbraní jako letadla, tanky a děla.

Traduje se, že M. Gorbačov nabídl R. Reaganovi v roce 1985 při jednání o smlouvě o odzbrojení v Reykjaviku na Islandu smír ve studené válce právě kvůli zaostávání technické úrovně elektroniky v SSSR.

Pro výzkum a vývoj elektronických součástek je charakteristická celosvětová spolupráce různých výrobních oborů (hutnictví, sklářství, chemie, optiky a dalších). Pro ekonomicky efektivní výrobu finálních výrobků je nezbytná také celosvětová specializace a kooperace. Elektronika se stala aktivním činitelem vzniku fenoménu globalizace.

*  *  *

Významným impulzem pro rozvoj výroby elektronických součástek byl vynález počítače, protože umožňoval odbyt v milionových ročních sériích. Spotřební elektronika byla z tohoto hlediska podružná. Za zmínku stojí, že první počítač na světě s architekturou pro zpracování hromadných administrativních dat (EPOS) postavil v roce 1953 v našem Výzkumném ústavu matematických strojů Dr. Svoboda.

Tranzistory sice umožnily podstatně zmenšit rozměry a energetickou náročnost počítačů i jiných produktů elektroniky, avšak pro další žádoucí miniaturizaci byly příliš veliké. V dubnu 1961 získal Robert Noyce patent na integrovaný obvod (IO). Trvalo deset roků, než IO dosáhly rozumné sériovosti výroby a přijatelné ceny. Zrodila se mikroelektronika. Až do počátku sedmdesátých let zaostávala naše TESLA ve výrobě součástkové základny zhruba jen rok za západními výrobci.

*  *  *

V roce 1965 Dr. Gordon Moore definoval zákonitost, že každých 18 měsíců se počet tranzistorů na jednotce plochy čipu integrovaného obvodu (IO) zdvojnásobí. Rozměry jsou udávány v nanometrech ( 10-9 m). V současné době by se do tečky na konci této věty vešlo šest milionů tranzistorů. Výrobní podniky instalují nové výrobní linky v intervalu přibližně čtyř až pěti let.

Výroba v obrovských sériích přináší úspory z objemu. Pro produkty elektroniky je typický cenový paradox. S rostoucím výkonem klesá cena. Například u kapesní kalkulačky klesla cena za pět let po uvedení na trh na pouhých 0,5 %. Cena jednotlivého tranzistoru klesla za 15 let přibližně 50 000krát.

Dík dramatickému růstu schopností mikroprocesorů vznikla samostatná vědecká disciplina - výzkum umělé inteligence (UI). Elektronika, roboty a využití UI by teoreticky v dohledné době mohly úplně nahradit člověka v mnoha činnostech.........

Josef ŠULC, Haló Noviny.cz