Chybí idea české ekonomiky i společnosti

Chybí idea české ekonomiky i společnosti Vláda, podnikatelé, ale ani nikdo jiný nemá ucelenou vizi ekonomiky a společnosti ČR a jejich místa ve světě, pokud se nepočítá snaha o snižování ceny práce, prohlásil v Praze na konferenci »Česká ekonomika ve víru vládních reforem« ekonom ČMKOS Jaroslav Ungerman. Ekonom Jaroslav Vostatek (VŠ finanční a právní) nazval konání vlády reformním blázincem a ekonom Boris Dlouhý (Svaz průmyslu a dopravy ČR) jí vytkl neschopnost definovat v koncepci konkurenceschopnosti reálné prioritní výstupy. Ungerman podtrhl, že nestačí výroba subdodávek a polotovarů, výlisků a součástek pro automobilní průmysl, který za pár let přesídlí z Evropy blíž k asijským trhům. Dle něho chybí hospodářská strategie a společnost neví, čím chce být. Cestu snižování ceny práce má za tragickou. Připomněl, že česká pravice i levice za Rakouska-Uherska měla společný cíl, společnou ideu českého státu – podporu vlastní ekonomiky, českého průmyslu. Chybí však i diskuse na téma s čím a jak má země obstát ve světové konkurenci, v čem má být její síla, dodal s tím, že případná vize ale musí občany stmelovat, nikoli rozdělovat. Vostatek konstatoval, že vláda vypracovává reformy bez analýz, reformy jsou formulovány pod tlakem lobby, přičemž jsou jednostranně orientovány na snížení schodku státního rozpočtu. Změnami DPH se vláda chce přiblížit teoretickému modelu, »brutální změna sazby« přitom přinesla inflační impuls, měla dopad na poptávku a celou ekonomiku. Jak podotkl, v ekonomickém růstu ČR zaostává za všemi sousedy. Na vládní důchodové reformě odsoudil nepoctivý a neodborný přístup, kdy skutečným cílem je stejný důchod z veřejného pilíře a omezení penzí z tohoto pilíře, což byla idea ODS již v první Bezděkově komisi. Uvedl, že investice do dluhopisů mohou nést vysoké výnosy, např. v Dánsku vynaložení jednoho procento z průměrné mzdy přináší sedm procent důchodu. V pojistných systémech s velkými rezervami ve fondech prý odvod 8 – 10 % z mezd zajišťuje náhradový poměr (důchod/mzda) 60 – 85 %. Při nulových rezervách však 20procentní odvod znamená náhradový poměr jen 40-60 %. Náklady přechodu od průběžného k fondovému systému s vyvedením tří procent ze mzdy odhadl na 20 až 50 mld. Kč ročně. Přitom zdůraznil, že provozní náklady v soukromých fondech jsou – jak je známo již od Bismarcka – několikanásobně vyšší než ve státních, přičemž výnosy jsou naopak nižší. Model zdravotního pojištění v ČR považuje na »totální nesmysl«, prý i dle OECD to je »světový exot«, neboť zaměstnanci, OSVČ a státní pojištěnci mají rozdílné odvody, funguje několik pojišťoven, které »si hrají na konkurenci«, nakonec ale dochází ke 100procentnímu přerozdělení. Upozornil, že nejlevnější je systém národní zdravotní služby a že privatizace vede k růstu nákladů. Za odloženým školným vidí snahu o privatizaci vysokých škol, výhodný finanční produkt pro banky a studenty, který zvýší veřejné náklady. Kvůli dlouhému horizontu splácení je nelze propojit se zainteresováním vedení škol na kvalitě, takže jde o »totální manažérský nesmysl«. Napadl zvýhodnění finančního sektoru tím, že neodvádí DPH, přičemž odmítl názory, že to nelze. Lze zdanit poplatky a finanční aktivity, služby (jestliže to nelze z rozpětí marží a opatrnost si žádá zdanění transakcí), což již některé státy činí (připomněl v té souvislosti zdanění hrubého důchodu v r. 1968). Dle Dlouhého není vláda kompaktní celek, nadále vládne resortismus. Jak pravil, podniková sféra očekává od vlády hospodářskou politiku dle aktuálních ekonomických období, předpověditelná rozhodnutí, dělaná na základě znalostí dopadů, věnování se skutečným problémům, nikoli koaliční sporům. K9 má za nekompetentní, setkává se s bezradnými náměstky ministrů, málo se veřejná správa věnuje efektivnosti vynaložených prostředků, včetně vědy a školství. Kritizoval, že veřejná správa utratí 35 mld. za externí služby. Ungerman, Vostatek a právník ČMKOS Vít Samek v závěru odmítli církevní »restituce«, když zpochybnili, že by církev dotyčný majetek vlastnila, resp. proč by měl být dán jí a nikoli jiným právnickým osobám (Baťa), kterým byl po 2. světové válce zabaven. Samek je označil za další privatizaci veřejného majetku, na níž čekají developeři a »kmotři«, za atak na veřejný prostor »v logice vlády Petra Nečase«. 4. 5. 2012 (kru)